Oko za oko, zub za zub, nebo…

…kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem? Je to bezpochyby těžké být vždy jen tím správňákem, vše chápat, neoplácet, zkrátka nedělat nic, co následně v klidu vyhodnotíme jako to špatně zvolené řešení. Kolikrát se jistě za to svoje chování v afektu i následně stydíme, často samozřejmě zcela právem. Na úhlu pohledu na danou situaci samozřejmě také záleží, vlastně i na mnoha ostatních faktorech, které v tu chvíli hrají svoji roli v našem chování či rozhodování. Ale přesto to zkusme, řiďme se spíše tím chlebem než výměnou očí či zubů.

 

VV

Na co narážím? Na takový ten náš nekonečný příběh soužití více uživatelských skupin v krajině. V tomto vydání Vela k tomu najdete obsáhlejší materiál, který se věnuje snaze soukromých vlastníků lesů umisťovat značky zakazující vjezd cyklistům do lesa. Sotva jsem ten článek dopsal a poslal ho šéfredaktorovi ke korektuře, tak se objevil další článek na toto téma. V poslední době je to co 14 dnů, kdy v některém z médií vyjde článek na toto téma. Jde tedy o dost cílenou mediální kampaň, která má toto téma udržovat ve stálém povědomí. Stokrát opakovaná lež stane se pravdou, nebo jaký je účel, co tím tahle parta kolem Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) vlastně sleduje? Jednou píše předseda tohoto sdružení, potom zase jeho první místopředseda. Argumenty, které používají, jsou samozřejmě účelově vymyšlené a vlastně až absurdní. Stejně tak jejich zkazky o tom, kam tu značku hodlají co nevidět umístit. Ne, nepodceňuji jejich snahu a možná se jim i nějaká ta značka umístit podaří. Doufejme tedy, že ne, a věřme silničním správním úřadům, že budou mít zdravý nebo alespoň selský rozum při rozhodování o podobných žádostech. V každém případě doufám, že jde spíše o ojedinělé snahy pár jedinců, kteří ale bohužel zrovna aktuálně mají silný hlas, nebo spíše takový hlas, který jsou schopní dále v mediálním prostoru zesílit, a dostává se jim tak větší pozornost, než by si snad zasloužili. Pozitivní na tom je, že v posledním článku jsou už uveřejněny i oponentní názory. Za to dotyčného novináře samozřejmě chválím!

Ať je to, jak je to, tak na našich bikových vyjížďkách mysleme na to, že pozdravení a úsměv je to nejlepší, co můžeme těm, které míjíme, věnovat. Ani zastavit a uhnout by pro nás nemělo být problémem. Zkrátka udělejme maximum pro to, abychom se zpět domů vraceli s úsměvem, a ne s tepovkou na maximu, kterou nám tam vyhnala nějaká nesmyslná hádka, a ne náš výkon. I když cestou narazíme na nějakého toho blba, tak po něm hoďme chlebem. Tedy samozřejmě ani chlebem, ale jen tím úsměvem!

Václav Volráb, předseda ČeMBA
vaclav.volrab@cemba.eu

 


CeMBA-piktogramy-300px

Materiál poskytl časopis Velo

velo

Původní text ke stažení v PDF: CeMBA-sloupek-Velo-09-2021 (1,3 MB)

Další ze sekce Převzato z médií

 

ˆ

 

Partneři a sponzoři ČEMBY