Bouře ve sklenici vody, nebo reálná hrozba?

Soukromí vlastníci lesů dlouhodobě usilují o co největší restrikce vůči návštěvníkům lesa a nejde v tomto jenom o nás cyklisty ani o nějaký momentální stav. Nejraději by měli lesy jen pro sebe a pro svoje obchodní aktivity. Je to zkrátka majetek či investice a ta byla většinou pořízena z důvodů ekonomických výnosů, což přece ale nezní nijak nelogicky. Naštěstí (z tohoto úhlu pohledu určitě) nám kdysi vládla Marie Terezie a ta kromě povinné školní docházky zavedla i další užitečná opatření či zákony, jako je například volný přístup do lesa. Byl to samozřejmě jen střípek z jejího Tereziánského lesního řádu, který určoval pravidla pro správu lesů a nastavil mnohé z toho, co platí dodnes.

Vše vycházelo z toho, že si již tehdy uvědomovali nutnou potřebu upravit vztahy mezi zájmy hospodářských uživatelů lesa a zájmy společenství lidí obývajících lesnatou krajinu. Dnes to vnímáme jako něco zcela běžného, ale zkusme si představit ty tlaky, kterým Marie Terezie byla vystavena před více než 250 lety. Vlastně i jí se podařilo tento soubor zákonů prosadit až na několikátý pokus. A to se bavíme o době absolutizmu. Vztahy jsou zkrátka řešeny zákony už po dlouhá staletí a vždy záleželo na tom, jaké byly zájmy hospodářských uživatelů a jaké byly zájmy společnosti. Reálně se bavíme o omezování vlastnických práv při nakládání s lesním majetkem, které u ostatních druhů majetku nenajdeme. Zákony omezují nakládání s lesem proto, že jde o majetek velmi nadčasový a jeho existence má hmatatelný vliv nejenom na majetky sousední, ale i na život společnosti, a dokonce i planety.

Jak to tedy s tím zákazem vjezdu cyklistů do lesa vlastně je? Uvedu pár příkladů, které se tématu týkají.

PŘÍPAD č. 1

pěší stezka údolím Lužnice z Plané nad Lužnicí do Týna nad Vltavou

Stezka údolím Lužnice je první česká pěší trasa, která získala prestižní evropskou certifikaci Leading Quality Trails Best of Europe (Stezky špičkové kvality, nejlepší v Evropě). Zařadila se tak mezi nejlepší turistické trasy Evropy. V souvislosti s vyhlášením této stezky proběhla médii informace, že je určena pouze pro pěší (konec roku 2019). Ofi ciální cyklotrasa Lužnice vede jinudy, i když na stejná místa. Cílem autorů stezky byla snaha o budování vzájemného respektu a také to, že části trasy jsou pro cyklisty nejen nežádoucí, ale i nevhodné (například schody).

→ To je samozřejmě nesmysl a stezka není určena jen pro pěší. Jde tedy o nepravdivou informaci, jejímž cílem bylo zdůraznit fakt, že na této trase by autoři měli rádi jen pěší uživatele.

→ Postoj ČeMBA: Budování vzájemného respektu si představujeme jinak.

PŘÍPAD č. 2

zákaz vjezdu do PR Údolí Plakánek

Na jaře 2021 proběhla médii informace o zákazu vjezdu cyklistů do Plakánku. V diskuzích na sociálních sítích se objevilo spoustu rozhořčených příspěvků kritizujících toto opatření.

→ Zákaz vjezdu cyklistů tady platil od doby vyhlášení CHKO Český ráj, jen dříve nebyl vymáhaný.

→ Postoj ČeMBA: Respektujme zákony, a tudíž i tento zákaz.

PŘÍPAD č. 3

zákaz vjezdu cyklistů na Pěšinu Karla Morávka

Mendelova univerzita, potažmo správce tohoto území Školní lesní podnik Křtiny, umístila na tuto pěšinu zákazy vjezdu cyklistům. Městská část Brno-Sever jejich argumentaci, proč tak učinili, akceptuje a nebude akt rozporovat.

→ Školní lesní podnik Křtiny zákaz umístil na základě svého právního výkladu, co je či není lesní cesta.

→ Postoj ČeMBA: Náš právní výklad pojmu lesní cesta je jiný a nesouhlasíme s umístěním zákazu vjezdu cyklistů na základě této argumentace, a tudíž ani s názorem Městské části Brno-Sever, že primárně vlastník pozemků má rozhodovat o tom, jak bude nastavený provoz na jeho území.

PŘÍPAD č. 4

zákaz vjezdu cyklistů na Posázavské stezce

Na přístupu na Posázavskou stezku v Pikovicích je umístěna značka Zákaz vjezdu všech vozidel.

→ Značka Zákaz vjezdu všech vozidel je v Pikovicích umístěna legálně a upravuje podmínky pouze na cca 50 metrech účelové komunikace, a to zejména z důvodu umožnění přístupu a průjezdu hasičů.

Značka byla umístěna zejména kvůli neukázněnému parkování aut, bohužel s dopadem i na cyklisty. Dále je Posázavská stezka vedena již po lesní cestě a tento zákaz vjezdu tam neplatí, cyklista tam tedy na kole jet může.

→ Postoj ČeMBA: Na Posázavské stezce by měli cyklisté dbát zvýšené opatrnosti kvůli jejímu někdy až extrémnímu vytížení, a to zejména pěšími turisty. Doporučujeme na ni jezdit mimo exponované dny, nejlépe jen ve všední dny a určitě mimo letní prázdniny. Samotný charakter stezky je určitě nevhodný pro rekreační či nezkušené cyklisty. Na úseku vymezeném zákazem vjezdu je nutno z kola slézt a jít pěšky.

PŘÍPAD č. 5

zákaz vjezdu cyklistů do lesů tak, jak ho prezentuje Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL ČR)

Tato kauza vedla k sepsání celého tohoto článku. Předseda SVOL ČR pan Jiří Svoboda i jeho první místopředseda Ing. Petr Bláha, který je zároveň předsedou Komory církevních lesů a zastupuje Benediktinskou hospodářskou správu Břevnov s. r. o., spustili v médiích kampaň s tématem plánovaného zákazu vjezdu cyklistů do soukromých lesů. Údajným důvodem má být novela zákona upravující bezpečný boční odstup při předjíždění cyklistů 1,5 m, která prý způsobí „dopravní kolaps v lesích“. Uvádí příklad plánovaného zákazu na Broumovsku a v lesích u Chotěboře. Ani v jednom případě však zákaz vjezdu jízdních kol zatím umístěný není a ani o jeho umístění není doposud na úřadech zažádáno.

→ Důvod či motivace SVOL ČR ke spuštění podobné kampaně jsou nepochopitelné. Dosáhnout umístění zákazových značek na vjezdy do lesa i v lese je v podstatě nerealizovatelné. V každém případě ovšem tato snaha svědčí o tom, že cyklistu vnímají soukromí vlastníci lesů negativně a novelu zákona pouze účelově využívají ke svému lobbingu.

→ Názor ČeMBA: Argumentace nutnou potřebou zákazu vjezdu cyklistů do lesa z důvodu nemožnosti je na úzkých lesních cestách předjet vozidlem v zákonném odstupu 1,5 m je zcela absurdní. Pokud je lesní cesta široká akorát na jeden traktor, je logické, že zde bezpečně není možné dvoustopým vozidlem předjíždět vůbec. Jedno z vozidel prostě musí zastavit, aby ho druhé opatrně objelo. Nový zákon, který pouze přesněji defi nuje již dříve existující povinnost dodržovat bezpečný odstup, na tom nic nemění. Samotná okolnost, že vozidlo musí na velmi málo frekventované komunikaci na chvíli zpomalit, či dokonce zastavit, rozhodně není důvodem k zákazům. Žádné zácpy ani neřešitelné dopravní situace v lesích určitě nehrozí.

Jak takový postup vypadá v praxi

Vlastník pozemku zpracuje projekt na umístění zákazové značky či značek, podá žádost na silniční správní úřad (SSÚ) obce s rozšířenou působností. SSÚ zažádá Policii ČR o její stanovisko. Řízení bude také vyvěšeno na úřední desce k případným připomínkám, vztahuje-li se k provozu v zastavěném území obce. Následně SSÚ žádost posoudí a buď jí vyhoví, nebo ne. Dělo by se tak opatřením obecné povahy. V případě, že jí vyhoví, tak existují opravné prostředky, kterých je potřeba využít a případně celou věc dotáhnout až ke správnímu soudu.

Osobní zkušenost

Abych zjistil obecný přístup silničních správních úřadů, byl jsem se na jednom osobně zeptat, jak by v takovém případě nejspíše postupovali. Stejně tak jsem se byl zeptat na Policii ČR, jestli a jak ochotně by podobnou žádost o umístění zákazové značky schvalovali.

Musím říct, že na obou místech se na mě dívali velmi udiveně a skoro až jako na blázna, na co se jich to ptám a také proč vlastně. Vedoucí SSÚ mi řekla, že je sama cyklistka a něco podobného si nedokáže vůbec představit, že by měla ona schválit, ale samozřejmě bude záležet na argumentaci vlastníka pozemku a také na stanovisku Policie ČR. Dle jejího vyjádření ji připomínky občanů v podstatě nebudou zajímat a obvykle k nim nijak nepřihlíží. Na Policii ČR mi bylo řečeno, že oni mají spousty jiných a také důležitějších starostí k řešení, než aby se proaktivně zabývali něčím podobným. Pokud by k nim však podobná žádost o stanovisko dorazila, tak na ni samozřejmě budou reagovat. Že by ji posoudili kladně, si však dotyčný policista neumí představit. Také dost zapochyboval o případné následné vymahatelnosti podobných zákazů v lese. Také by muselo být na přístupech do lesa umístěno až několik desítek zákazových značek, stejně tak v lese na každé křižovatce. Dále by musela být umístěna značka již na odbočce na takovou cestu, která by informovala o tom, že cesta je slepá.

Jako pozitivní závěr hodnotím přístup konkrétního silničního správního úřadu i Policie ČR. Naopak alarmující je tvrzení vedoucí konkrétního SSÚ, že připomínky veřejnosti jsou pro ni v podstatě irelevantní a stejně se bude rozhodovat jen dle svojí úvahy.

Co z toho pro nás cyklisty tedy vyplývá?

→ sledujme úřední desky, pokud je to v našich silách

→ ne každá zákazová značka je umístěna legálně – na příslušném silničním správním úřadu obce s rozšířenou působností se na to nebojme zeptat, a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím

→ pokud s umístěním zákazové značky nesouhlasíme, využijme všechny dostupné opravné prostředky k jejímu odstranění, v extrémním případě se nebojme ani soudu

→ legálně umístěnou zákazovou značku však respektujme; jsou určitě situace, kdy dává smysl

→ i pokud na nějaké cestě či stezce není umístěna zákazová značka vjezdu cyklistů a provoz je tam tak exponovaný, že je pro nás cyklisty až nekomfortní tam jet, tak zvažme, jestli tam opravdu za každou cenu musíme či potřebujeme; nejde přitom jen o provoz lesní techniky, ale také o ostatní uživatele lesa

→ pokud v lese probíhá těžba, tak opravdu dbejme zvýšené opatrnosti

→ v případě potřeby umožněme průjezd lesním strojům nebo i ostatním vozidlům, které v lese potkáme – tím vším jen přispějeme k budování lepších vztahů mezi všemi, kteří v tom lese jsou s námi; velmi často tam potkáme ty, pro které je to denní práce

Na závěr bych jen dodal, že je potřeba být zjevně stále ve střehu a našeho historického práva volného přístupu do krajiny si vážit a nenechat si ho vzít. V lese určitě nejsme sami ani nám nepatří, ale právo na jeho užívání přesto máme.

Podobné snahy Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR my v České mountainbikové asociaci (ČeMBA) zásadně odmítáme a budeme proti nim dělat maximum možného. Všem cyklistům v tomto děkujeme za podporu, společně s vámi to určitě zvládneme!

Václav Vlk Volráb
Foto: Michal Janata a archiv

Materiál poskytl časopis Velo

Původní text ke stažení v PDF (2 MB)

• Návrh německého spolkového zákona o lesích — hrozba pro bikery
• NP Křivoklátsko a cyklisté: Mysleme na zítřky
• Václav Volráb: o mountain bikingu v Česku
• Oko za oko, zub za zub, nebo…
• Volby a politika se týkají i bikerů
• Trailovné aneb opravdu musí být vše zdarma?
• Dívej se, kam šlapeš!
• Kdo nekope, tak kope proti nám?
• Čas zúčtování?
• Nejistá jistota, nebo jistá nejistota?