Může za povodně i asfaltování cyklostezek?


 

Myslím, že je na místě připomenout, že opakující se povodně způsobuje neustálé asfaltování a nulová ochrana zemědělské půdy. Krátké čtyři dny dešťů pak způsobí katastrofu. Podle statistik se každý týden v Česku zaasfaltuje zhruba 59 hektarů zemědělské půdy (podle ministerstva životního prostředí mizí zemědělská půda ještě rychleji, v roce 2009 ubývalo kolem 130 hektarů týdně) a rychlost zástavby se stále zvyšuje - například v 90. letech se zastavilo něco přes pět tisíc hektarů, v letech 2000-2010 pětinásobek.


Proměna polních cest v cyklostezky vede k degradaci funkcí a vzhledu krajiny v širokém měřítku. Polní cesty jsou součástí polí. Některé na svém místě vydrží po staletí, jiné se časem opět stanou součástí pole. A to v závislosti na pěstovaných plodinách či místních majetkových poměrech. Taková cesta rámuje ráz krajiny, je rekreačně turisticky vyhledávaná a samozřejmě v době dešťů zachytí velkou část vody. Určitě nemusím nikomu připomínat ty obyčejné kaluže v kolejích cest, které v součtu pojmou hektolitry vody na krátkém úseku cesty.


Pokud tedy takovou cestu pokryjem vrstvou asfaltu zničíme tím řadu jejich funkcí. Zbude jen vylepšená funkce dopravní cesty vedoucí od nikud nikam, protože ty potřebné směry se už dávno z polních cest vyvynuly v silnice.


Ještě bych zmínil, že ochránci přírody odmítají např stavbu jezů na Labi s tím, že se lodě mají přizpůsobit řece. Což je jistě správná myšlenka. Bohužel to samé se neuplatňuje u cyklistiky. Bylo by tedy dobré začít mluvit o tom, že je možné kola přizpůsobit cestě.

 

JaNek

 

(Tento příspěvek je od našeho člena a nemusí se plně shodovat s názorem organizace a ta za něj nenese žádnou odpovědnost. Odpovědnost je výhradně na straně autora. Redakčně neupraveno.)

Další ze sekce Ostatní aktuality

 

ˆ

 

Partneři a sponzoři ČEMBY