Stezka jen pro pěší nebo stezka jen pro cyklisty?
Existují u nás stezky jen pro pěší nebo jen pro cyklisty? Jak to vlastně tedy je? Bude to delší čtení, protože celá problematika je složitější a bez znalosti všech souvislostí by to bylo jen vytrhávání z kontextu.
Ač se to nezdá, v případě jízdy na kole v lese vycházíme z čl. 14 Listiny základních práv a svobod, dle kterého je svoboda pohybu zaručena s tím, že k jejímu omezení může dojít toliko zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody.
Na citované obecné, ale zásadní vymezení, které nám dává širokou svobodu jezdit, navazují zákony, které tuto svobodu Listinou předpokládaným způsobem regulují.
Obecné oprávnění pro přístup do krajiny nám dává zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, a to jeho § 63 odst. 2, dle kterého „Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy.“ Pravda, průjezd na kole je mírně extenzivní výklad uvedeného ustanovení, ale při zachování určité přiměřenosti a nepoškození pozemku by jej bylo možné považovat za adekvátní. Na uvedené potom ve stejném § navazuje odst. 5, dle kterého „Každý je povinen při pohybu na cizích pozemcích včetně pohybu na pozemních komunikacích, stezkách a pěšinách, vyznačených cyklostezkách, odpočinkových místech, tábořištích a v altáncích mimo zastavěná území obcí dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených a přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí na těchto pozemcích a nebezpečím v přírodě obvyklým. Vlastníci pozemků neodpovídají za škody na majetku, zdraví nebo životě, vzniklé jiným osobám působením přírodních sil nebo vlastním zaviněním těchto osob.“
Speciální zákonná úprava, týkající se lesa, je dána lesním zákonem (zákon č. 289/95 Sb. o lesích), který svým § 19 odst. 1 určuje, že „Každý má právo vstupovat do lesa (…). Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.“ Tj. toto ustanovení navazuje na obecné oprávnění dle Listiny a zákona na ochranu přírody a krajiny a v zásadě jej dále rozšiřuje o právo sbírat plody a klest. Na uvedené navazuje ve stejném paragrafu odst. 2, dle kterého „Při vstupu do lesa podle odstavce 1 je každý povinen přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí v lese a zvýšenému nebezpečí, které je se vstupem do lesa spojeno, a dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených. Uvedená povinnost platí i při pohybu na účelových komunikacích v lese, vyznačených stezkách, pěšinách a trasách, odpočinkových místech a tábořištích. Vlastník lesa neodpovídá za škody na majetku, zdraví nebo životě vzniklé při využití práva podle odstavce 1, ledaže by škodu způsobil úmyslně“. Omezení, tohoto jinak v návaznosti na výše uvedené široce vymezeného a umožněného práva pohybu v krajině, tedy i pohybu na kole, které ze své podstaty není pro přírodu a krajinu více zatěžující než prostá chůze, je v zákoně o lesích vymezeno v § 20 odst. 1 písm. j), kde se určuje, že: „V lesích je zakázáno mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních.“
V lesním zákoně není pojem „lesní cesta“ definován. Pouze v § 3 odst. 1 písm. a) je uvedeno, že pozemky určená k plnění funkce lesa jsou mj. i „nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m“, tj. zákon předpokládá, že v lese jsou i lesní cesty užší než 4 metry s tím, že spodní hranici takovéto cesty, pěšiny, neurčuje. Neexistuje tedy přesná definice, co to vlastně je ta „lesní cesta“. Jsou zde pouze různé více nebo méně účelové výklady a výše uvedený zákonný předpoklad. Dle našeho názoru je však zřejmé, že zákonodárce měl v souladu na obecnou zkušenost a praxi na vědomí i to, že v lesích existuje široká síť pěšin a stezek, které umožňují svobodný pohyb krajinou a v rámci našich lesů.
Vzhledem k odlišným zájmům jednotlivých uživatelů lesa, kteří vnímají přirozeně odlišně prioritu jednotlivých jeho funkcí, můžete narazit na argument, že přeci existuje norma ČSN 73 6108 Lesní cestní síť, kde je lesní cesta definována takto:
lesní cesta - součást LDS, resp. LCS; účelová pozemní komunikace, která je součástí lesní dopravní sítě, určená k odvozu dříví, dopravě osob a materiálu pouze v zájmu vlastníka a pro průjezd speciálních vozidel. Umožňuje bezpečný celoroční nebo sezónní provoz. Lesní cesty mohou plnit i jinou (další) dopravní funkci, např. trasy pro cyklisty či pro chodce, hipotrasy apod.
I v samotném předmětu normy se však píše:
Tato norma platí pro projektování lesních cest 1. a 2. třídy, stanovuje základní požadavky pro navrhování jejich jednotlivých prvků a dále stanovuje základní podmínky pro stavbu, rekonstrukce, opravy, údržbu a rekultivace lesních cest. Pro návrh lesních svážnic (3L), technologických linek (4L) a lesních stezek platí tato norma podle potřeby.
Jde o aktualizovanou dřívější normu s názvem Lesní dopravní síť. Samotní autoři této aktualizace ji komentují takto: „S ohledem na účelové vykládání normy ČSN 73 6108 některými zájmovými skupinami byla změněna terminologie označující lesní cesty.“. Záměr a snaha o účelový výklad terminologie označující lesní cestu některými zájmovými skupinami je nyní vlastně ještě mnohem zřejmější. Avšak normy, i když jsou důležité pro zajištění technických standardů, nejsou obecně závazné. Povinnost postupovat dle normy ale může vzniknout na základě právního předpisu.
Vzhledem k tomu, že uvedená norma je technickým předpisem mající dopad toliko pro stavební činnost a nejedná se tudíž o zákon, zůstává náš právní názor stejný jako před aktualizací této normy. Pokud nejezdíme mimo lesní cesty (stezky, pěšiny atp.) a nepoškozujeme v rámci přiměřenosti přírodu a krajinu, odvozeně i cizí majetek, tak do lesa na kole stále můžeme.
(Pozn.: Tento text pojednává o jízdě na kole v běžném lese bez zvýšeného stupně ochrany přírody.)
Další ze sekce Ostatní aktuality
- Norští zákonodárci navrhují zákaz používání elektrokol v terénu
- TZ: Novým ředitelem Singltrek pod Smrkem o.p.s. je Jaromír Spěšný
- Prohlášení EU k cyklistice – příležitost k rozvoji potenciálu rozvoje MTB
- Valná hromada IMBA Europe
- Společná kampaň českých trail center: TRAILOVNÉ? Přispívat je normální
- Sdílet či nesdílet?
- Novelizace Lesního zákona 289/1995 Sb.
- Aktuální info k otevření bikových lokalit
- Z našich luhů a hájů – trailové novinky v Špindl Bikepark
- Z našich luhů a hájů – trailové novinky v Bikepark Kopřivná